Hlasy mlčí

 

Johanka:                      Máš radost, La Hire?

 

La Hire:                        Ne! Nemám v duši klid.

 

Johanka:                      Takové vítězství. Měl bys to oslavit!

 

La Hire:                        Já nevěřím tvým hlasům.

 

Johanka:                      La Hire – přestaň s tím ...

 

La Hire:                        A co ti ještě řekly?

 

Johanka:                      To bylo naposled. Já už je neslyším ...

Proč už je neslyším ... ?

Já už je neslyším ... !

 

La Hire:                        Láska je Bůh a Bůh je láska

láska je Bůh a Bůh je láska

když on tě provázel až do dnes

zdá se mi ...

Proč by tě najednou měl opustit

Johanko posedlá – ty malá z Domrémy?

 

Vždyť ty jsi moje Johanko nejlepší jeho dílo.

Jsi jak lilie ve větru – nejhezčí co kdy byla ...

Zarmoutila jsi La Hira – to se ti podařilo.

Na věky nechci víc – než abys se mnou žila.

Slyšíš mě, Otče náš  - chci aby se mnou žila!

Chci aby se mnou žila! Chci aby se mnou žila!